Kdopak by se pádu bál
Při koukání kolem sebe při lezení, jak na skalách tak i na umělých stěnách jsem zjistil, že spousta lezců se bojí padat. Někteří mají dokonce strach i při lezení s vrchním lanem. Do jaké skupiny patříte vy? Padáte rádi a užíváte si to? V tom případě nemusíte číst dál a můžete si užít alespoň video. Pokud ale patříte do té druhé skupiny tak je tento článek přesně pro vás.
Spoustě lezců tento strach brání v lezení na hraně svých možností. Na boulderech drtí osmičky a na laně jsou rádi za 5+. S tím jde ale bojovat a tohoto strachu se můžete zbavit.
V případě že se bojíte i odsednutí do vrchního lana, začněte s tím. Sedněte si do úplně dobraného lana, nejlépe v malé výšce. Postupně výšku zvyšujte. Pokud si sednete do 30 metrů dynamického lana tak to nebude stejné jako do 5 metrů. Až tento krok s klidem zvládnete, postupte k dalšímu kroku.
V tomto kroku se naučte si sedat do volnějšího lana. Doporučuji toto odsedávání trénovat v delší cestě. Sednutí je měkčí. Začněte na malých kouscích volného lana a opět tuto délku navyšujte. Můžete takhle dojít klidně i na 2 metry volného lana, do kterého si sednete. Už to zvládáte? Jdeme dál!
Dalším a posledním krokem je padání při prvolezení, když natahujete cestu. Opět trénujte v delších a dobře odjištěných cestách. Umělá stěna je dobrým místem a převis ještě lepším. Nepřijdete zde při pádu do kontaktu se stěnou. Hlídejte si kde máte lano. Není dobrý nápad ho mít někdo za nohou nebo nějak podobně omotané. Při pádu v kolmé stěně mírně rozkročte nohy a připravte tělo na ztlumení pádu. Většinu energie ale spolyká lano.
Dostali jste se až sem? Gratuluji, zbavili jste se strachu z padání. Jestli máte nějaké zajímavé zkušenosti s padáním podělte se s ostatními v komentářích. V galerii jsem pro vás připravil pár obrázků „skokanů“.
Pokud se vám článek nebo video líbilo, budeme rádi když ho pošlete svým přátelům.
